Vánoční prožívání

Blíží se nám Vánoční svátky a Luccha se začíná rozehřívat.
Protože prosinec (a obzvláště Vánoce) je pro ni ta nejdůležitejší doba roku.
V prosinci slaví svátek, slaví narozeniny a užívá si Vánoc.
Kdybyste se mě (jako svobodného kluka) zeptali, jak já to mám vlastně s Vánoci, odpověděl bych vám, že je nemám rád.
Můj život před manželstvím se nějak moc neslučoval s Vánočními svátky.
Vždy to byl stres, neupřímnost, povinnost.
Něco, o čem se říkalo: "Ach jo, už je to zase tady".
Moje rodina z Vánoc prostě nebyla na větvi.
Ne, moje rodina nepatří mezi svědky Jehovovi nebo tak něco, jen prostě ... nebyla šťastná.
Asi není šťastná doposud, ale já k ní už tolik nepatřím.
Mám svojí rodinu a mám svoje Vánoce.
A učím se je mít rád.
Ze začátku to bylo kvůli ženě, teď už je to díky ženě.
A samozřejmě díky Hugovi.
Musím se vám pochlubit ... po tolika letech trápení se s Vánočními dárky a "těšení" se na ten den, můžu říci: "Jsem připraven!"
Tento týden mi přišel poslední dárek, kterým chci svojí rodinu obdarovat a můžu říct, že všechny jsem pořizoval s radostí a láskou.
Luccha má systém ... mimochodem Luccha má systém na vše (ikdyž je to občas systém hodně chaotický a pochopitelný jen pro ni, přesto to systém je) ... a má systém i na to, jak mi dát najevo, co by ji měl Ježíšek přinést pod stromek.
Už na jaře se v počítači objeví složka "CO CHCI" a v ní se postupně objevují obrázky toho, co chce.
Tu náhrdelník z Fléru (který je ten den, co jej výrobce umístí na eshopu, prodaný), tam zase designová láhev na sport (která se samozřejmě do Čech nedováží) a támhle zase třeba baťoh (který je sice nádherný, ale už se dva roky nevyrábí).
Naštěstí je tam pak ještě spousta a spousta dalších věcí, které už nejsou takovým nepřekonatelným oříškem a tak je z čeho vybírat další troje Vánoce.
Luchca to prostě se mnou umí.
Ví o mých stresech z nežádoucích dárků a tak to vyřeší jednoduše a poskytne seznam.
Jak prosté ...
Zkusil jsem to obdobně a založil si vlastní složku.
Když jsem tam uložil prvních pár dárkových snů, tak jsem je zase smazal, protože chtít pod stromeček Škodu Yeti, je asi velké sousto i na takového milovníka Vánoc, jako je Luccha.
Když jsem se pak naladil na skromnou vlnu, bylo tam pár zajmavých věcí, které bych rád.
Jenže když jsem pak sondoval, zda už koupila tu novou knížku od Soukupové, že bude určitě brzo vyprodaná, odvětila mi, že se jí ta spisovatelka nelíbí a že mi přeci nebude kupovat něco, co se jí nelíbí!
A jen tak mimochodem, že ta peněženka (ta s puntíkama, co se mi tak líbila) je taky taková "zženštilá", s ní ať taky nepočítám!
Jojo, systémy jsou dobrý, ale jen pro někoho :-)
Samozřejmě Vánoční svátky nejsou jen o dárcích a to také poznávám až teď, v manželství, obklopený láskou.
Je to vše o těch přípravách, o té náladě, o těšení se a očekávání, o těch zvláštních tanečkách okolo.
S příchodem Huga do našeho života, se Vánoce posunuli ještě o další level dál, protože Vánoce vyobrazené v odrazu dětských očích, to je prostě zázrak.
Ten úžas v obličeji a ta radost z Vánočního večera, to je kouzlo, na které se nazapomíná.
Už teď se těším, jak s Hugem letos poprvé půjdeme do místního zámku na expozici betlémů a těším se na štědrý den odpoledne, kdy ruku v ruce půjdeme do lesa nakrmit zvířata ...
Tímto bych chtěl Lucii poděkovat.
Za vše, co přinesla do mého života, a za Vánoce, které díky ní mám už rád :-*